aktuality

Týden pro Mikulčice
Ve dnech 18. až 24. září 2010 proběhne na detašovaném pracovišti Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno, v. v. i. v Mikulčicích u Hodonína „Týden pro Mikulčice“. ...více »

Publikace Terénní výzkum v Mikulčicích v cizojazyčných verzích
Archeologický ústav právě představil nové publikace o Mikulčicích určené širší veřejnosti. Jsou to tři cizojazyčné verze oblíbeného průvodce „Terénní výzkum v ...více »

přílohy
Filmový klip. Pro zobrazení klikněte na název. Délka klipu 26 minut.

Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i.
Detašované pracoviště Mikulčice
696 19 Mikulčice

Tel. +420 518 357 292

E-mail: mikulcice@iabrno.cz

 

Mikulčice - Valy
Mikulčice - Valy

Archeologický terénní výzkum

Hradiště Valy u Mikulčic bylo objeveno pro vědu i veřejnost Josefem Poulíkem v roce 1954. Od té doby zde provádí Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně systematický archeologický výzkum. Celá výzkumná kampaň se zařadila k největším a nejvýznamnějším akcím podobného charakteru v Evropě. Přinesla objevy početných zděných staveb – kostelů a paláce –, dále rozlehlých a bohatých pohřebišť, dřevěných mostů, několika tisíc sídlištních objektů a nespočtu nálezů. Výsledky výzkumu zásadním způsobem ovlivnily dnešní historický obraz Velké Moravy.

Současný archeologický výzkum má oproti dřívějším velkoplošným odkryvům zcela jinou podobu. Pomocí detailních sond se upřesňují a verifikují výsledky dosavadních bádání. Za použití moderních prospekčních, dokumentačních a analytických metod se hledají odpovědi na konkrétní archeologické a historické otázky

x

Kostely patřily k nejatraktivnějším objevům v Mikulčicích. K nejméně deseti sakrálním stavbám přibyla v poslední době další – kaple sv. Margity v Kopčanech na slovenské straně mikulčické aglomerace – jediný dosud stojící velkomoravský kostel.

 

Archeologické pracoviště

Archeologická základna – detašované pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v.v.i – byla založena v roce 1954. Je badatelským střediskem výzkumu Velké Moravy a středoevropského raného středověku. K hlavním úkolům pracoviště patří vyhodnocení dosavadních výzkumů v Mikulčicích, nové terénní práce na lokalitě, organizace mezinárodních konferencí a příprava publikačních řad věnovaných mikulčickému i obecnému výzkumu. Základna se nachází na akropoli hradiště a čeká na svou celkovou přestavbu. Archeologické pracoviště je vedle pobočky Masarykova muzea v Hodoníně jedním ze dvou subjektů působících v areálu hradiště.

x

"Bílý dům" jako nejstarší část archeologického pracoviště a původní terénní základna J. Poulíka

 

Význam lokality

Protože písemné zprávy o hradišti v Mikulčicích mlčí, jsou výsledky archeologického výzkumu jediným zdrojem informací o životě zaniklého centra. Národní kulturní památka Slovanské hradiště v Mikulčicích představuje jak svým historickým významem, tak z hlediska potřeb dnešního archeologického bádání jedinečnou lokalitu. Je živou archeologickou památkou, kde archeologický výzkum tvoří součást prezentace lokality. Historický význam místa, stav dochování památky i malebná krajina říční nivy činí z návštěvy lokality neopakovatelný zážitek.

Videa přiřazená ke článku:

Velká Morava » Filmový klip. Pro zobrazení klikněte na název. Délka klipu 26 minut.
15.09.2009 10:00 | Kategorie » Mikulčice
Při výzkumu kostelních hřbitovů i prostých pohřebišť bylo odkryto mnoho velmožských hrobů s bohatou výbavou. K ní patřily meče, sekery, ostruhy, opasky s ozdobnými kováními, gombíky a dalšími předměty. Nejbohatší ženské hroby byly vybaveny často zlatými nebo stříbrnými náušnicemi, prsteny a gombíky.
Mikulčice byly ostrovním hradem. Říční ramena vytvářela jeho přirozenou ochranu. Unikátní archeologický odkryv těchto řečišť byl možný díky technickému zařízení, které zajišťovalo odsávání podzemní vody z prostoru výzkumu.
Na nejvyšším místě akropole, v sousedství nejvýznamnějšího mikulčického chrámu – trojlodní baziliky –, stála jediná doložená zděná profánní stavba v Mikulčicích. Šlo o palác jako hlavní obytnou a reprezentační stavbu knížete.
Vstup do hradu zajišťovaly tři hlavní brány s mosty přes říční ramena. Dřevěné mosty spojovaly hrad s podhradím a navazovaly na dálkovou komunikaci přecházející napříč údolím řeky Moravy a spojující dnešní českou a slovenskou stranu velkomoravské aglomerace.
Charakteristickým typem obydlí na hradišti byla dřevěná roubená stavba s dusanou podlahou. Při výzkumu se půdorysy těchto domů rýsují jako pravidelné plochy podlahových navážek z písku a jílu, oddělené uličkami s kostěným a keramickým „odpadem“.
Při výzkumu zaniklých říčních ramen byl získán ojedinělý soubor dřevěných předmětů, uchovaných díky poloze pod hladinou podzemní vody. Vedle konstrukcí mostů, opevňovacích a protierozních bariér byla vyzvednuta řada drobných nálezů ze dřeva, mezi nimi i proutěné vrše na chytání ryb.

VDesign 2008 | Powered by PUBLIC08 EUROPEMC 2008